Základní zásady správy daní I.

Průvodce základními zásadami správy daní závaznými nejen pro daňové subjekty, ale i pro správce daně.

  • Daňové triky
  • 5. 9. 2018

V tomto seriálu se budeme podrobnějí zabývat rozborem základních zásad při správě daní, jak je definuje Hlava II. daňového řádu. Je důležité tyto zásady nejen znát, ale nebát se jich dovolat v průběhu procesu správy daní, zejména při daňových kontrolách. A bylo by velmi užitečné, kdyby se těmito zásadami řídili i pracovníci správců daní, neboť právě jejich časté nadřazené a arogantní chování k daňovým subjektům je v příkrém rozporu s touto částí daňového řádu.

1. Zásada legality (zákonnosti) - § 5 odst. 1 daňového řádu

"Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (dále jen "právní předpis"). Zákonem se pro účely tohoto zákona (myšleno daňového řádu - pozn.  autora) rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu."

Zásada legality je jednou ze základních a klíčových zásad při uplatňování veřejné moci, Netýká se tak pouze správy daní, ale státní moci jako takové. Samotné ustanovení daňového řádu je tak pouze upřesněním příslušných ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod, dle kterých lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, případně mezinárodní smlouva či komunitární právo.

Převedeno do praxe to znamená, že žádný úkon správce daně, ani pokud by se jednalo o dílčí úkon v rámci daňového řízení, nesmí být v rozporu se zásadou legality. Správce daně se nesmí odchýlit od litery zákona, stejně tak se nesmí ani ministrstvo financí, ani Generální finační ředitelství odchýlit od mantinelů daných zákonem při vydávání právních předpisů nižší právní síly (vyhlášky, pokyny, apod.).

Jakýkoliv nesoulad postupu správce daně se zásadou legality bude mít s největší pravěpodobností za účinek neúčinnost takového aktu, v konkrétních případech může znamenat i neplatnost celého daňového řízení. Je však vždy nutné, aby daňový subjekt proti postupu správce daně podal stížnost nebo jiný opravný prostředek, pokud možno bezprostředně po zjištění nezákonného postupu ze strany správce daně. I v daňovém řízení platí totiž to, co se již desítky let můžeme dočíst na pokladnách v obchodech nebo u přepážek bank: "Na pozdější reklamace nebude brán zřetel".